Loudání a 1000 miles

2x český ultramaraton = „1000 miles“ a „Loudání“

Předem bych rád upozornil, že tento článek bude spíš technickým popisem těchto dvou závodů pro ty, kdož neví co od nich očekávat, než divokým dobrodružstvím. Máte-li tedy chuť spíše na něco ostřejšího, doporučuji vám můj článek z minulého roku o „Loudání 2010“.

Lidé, kteří jeli „1000 miles“ se mě ptají co je to vlastně „Loudání českou krajinou“. Bajkeři kteří jezdí pravidelně „Loudání“ byli taktéž velice zvědavi na moje postřehy z prvního ročníku „1000 miles“. Byl jsem požádán Milanem Silným o srovnání těchto dvou akcí. Po sepsání osnovy a pár klíčových slov, jsem si uvědomil, že tyto jedinečné ultramaratony vlastně nelze srovnávat, neboť každý z nich je postaven na jiných pilířích.

Nicméně jakési duševní rozpoložení je u obou akcí hodně podobné. Závodník dostane výživnou porci dobrodružství, pro někoho sladkou, pro někoho tak trochu hořčí. Fakt je ten, že u obou závodů se člověk propadne kamsi na dno, tam nalezne energii uvnitř sebe, díky níž se znovu vzchopí. V ten okamžik může dokázat téměř cokoli. Může získat nové přátele, nepřeberné množství zkušeností, zažít halucinace všemi pěti smysly. Nebo si začít závod opravdově užívat, bez ohledu na to kolikátý dorazí do cíle. Je to vlastně taková psychedelická zkušenost. Nutno však podotknout, že jak na ultramaraton, tak na konzumaci psychedelik člověk musí být připraven, jinak se může octnout ve vařícím pekelném kotli.

Následně se podívejme na definici slova závod: „v závodě soutěžící obvykle zkoušejí dosáhnout určitý úkol v co nejkratším čase“, nebo také „závod je přátelský souboj, který, dle určitých pravidel, vyhraje fyzicky a psychicky zdatnější jedinec“. Myslím, že ten hlavní boj, či soupeření, se odehrává uvnitř každého závodníka, to je možná i nejpodstatnější rozdíl od ostatních závodů.

Než se dostanu k popisům jednotlivých akcí, dovolím si uvést tabulku, která nám přiblíží technické aspekty obou závodů. (zpětně děkuji organizátorům za její doplnění).

loudání a 1000 miles

V čem tedy jsou rozdílné oba ultramaratony?

Podívejme se nejprve na Loudání českou krajinou. Zdolávání nejvyšších vrcholů světa se v posledním dvacetiletí stalo velice lukrativním byznysem, zasahující mainstreamovou populaci. Proto ti praví „srdcový“ horolezci dnes jezdí zdolávat menší vrcholy velehor v různých koutech světa, kam lidská noha třeba ani nikdy nevkročila. Podobnou tezi razí Loudání českou krajinou., zdolávat lokální, špatně dostupné vrcholy kopců převážně českých krajin. Jak již ostatně napsal Milan Silný ve své knize.

V Loudání není žádná povinná výbava. Gps můžete mít, ale trasu závodu od organizátorů nedostanete. Start vypadá tak že jedete neznámo kam a v autobuse hodinu před startem dostanete mapy vaší trasy, takže do té doby netušíte, co vás čeká. Start bývá na noc kolem 23hodiny, to člověku také trochu přehodí režim spánku. V trase máte zakreslené kontrolní body (cca po 8 km) u tohoto bodu se musíte vyfotit, aby jste dokázali, že jste bod projeli. Závod měřil tento rok něco přes 730km pokud si pamatuji. Závod doposud není oficiální, tudíž je držen v menších počtech závodníků. Checkpointy žádné nejsou. Závod je relativně rychlý, i přes to, že průměr jsem měl něco kolem 12km/hod J. Více informací se můžete dozvědět na webu www.loudani.cz jehož design jsme spáchali u nás ve FLUKE ateliéru.

 

Závod 1000 Miles trans czecho-slovakia craft na jehož organizaci se podílí mnohem větší tým pod záštitou Jana Kopky, se hned v prvním ročníku stává synonymem pro slovo ultramaraton.

Složitá organizace 1. Ročníku si zaslouží nejen moje poděkování z pohledu závodníka, který si tuto akci náramně užil, ale i trochu zdravé kritiky. Od začátku se 1000 MIlles prezentuje jako velkolepá akce pro ostřílené hochy (a slečny). Organizačně bylo potřeba zvládnout mnoho věcí, od povolení průjezdu jednotlivým územím, zajištění jednotlivých checkpointů, až třeba po podporu a zviditelnění sponzorů. Vše se nemůže vyvést do puntíku při prvním ročníku. Nesporný fakt je ten, že zde hodně selhal mediální obraz 1000 miles – počínaje kvalitou a kvantitou fotografií, přes online přenos na internetových stránkách, konče zpětnou vazbou od všech závodníků a organizátorů. Internetové stránky jsou hodně složíté na orientaci, především pro fanoušky, kteří by rádi měli informace o svých favoritech hned k dispozici. Ale dost kritiky, nejjednodušší činnost, co znám, je někomu říkat co a jak udělal špatně.

Závod se bude jezdit liché roky ze slovenska a sudé z Čech, však vždy hodně podobná trasa z důvodů povolení prujezdem. To má své plusy i mínusy. Závodníci si tedy mohou předem natrénovat jednotlivé úseky, avšak tím trošku ztrácí akce na dobrodružnosti (nikoliv však tento první ročník.

Závod nás provedl skrz česko-slovenské území, které nám mladším už není tolik známé. Na můj vkus bylo na Slovensku hodně šotoliny a asfaltu, oproti bahnu a kořenům. Česká část maratonu již byla náležitě prorostlá kořeny a lesními pěšinkami.

Rozhodně doporučuji oboje akce jet na horském kole. Osobně jezdím na celoodpruženém kole, (pevňáka nemám a i kdybych měl, tak na něm nepojedu) žádné taštičky na kole, jen batůžek. Má to pár výhod a řadu nevýhod. Bezesporu bych si sjezdy a kořenové výjezdy bez fulla a s nosičem neužil, to je zásadní plus pro mě. Nevýhodou je více mechanických částí na kole, které se mohou porouchat (také že se mi několikrát porouchali – Děkuji Danovi z Bikelive.cz za rádce na telefonu). Batoh na zádech mi dává volnost pohybu nejen při sjezdu, ale i technickém výjezdu. Moje páteř se mi však za toto břemeno náležitě odměnila a tu „odměnu“ cítím až doteď.

A co přibalit do batohu aby byl co nejlehčí a nebyl jsem zaskočen chybějící maličkostí? Výčet věcí je na další tři normostrany, tak to vezmu trochu hupem a zastavím se u věcí, které by jste možná nečekali. Lehký nepromokavý batoh a odvětranými zády a kapsami na bederním popruhu. Malý teplý spacák – péřák (ano i v létě!), ždárák. Lékárnička / KPZka která zabrala hodně místa. Alumatka, oblečeni – krátkou vrstvu dlouhou vrstvu, nepromokavou bundu, další kalhoty s vložkou – na dvou vložkách se sedí lépe. Rozšířené nářadí, namátkou třeba o brzdové destičky, nějaké ty šroubky navíc, drát, pevnou lepenku, mini kartáč na čištění, mazání, spojku, kus řetězu, drát do výpletu, vteřinové lepidlo a plátýnko (nebo kousek tenkého plastu) na podlepení rozřízlého pláště… Energetickou výživu + vitamíny. Camelbak doporučuji 3 litrový. Nesmím zapomenout na blatníky! Ano já je také nesnáším, kazí krásnou línii kola, nejsou moc aerodynamické a je to pár gramů navíc, ale již několikrát jsem poznal, že jsou k nezaplacení. Když budete šikovní, zabalíte se do 25-30 litrového batohu do 8,5 kila včetně 3litrů pití. Více o tom jak se zabalit jsem psal na blogu 1000miles v sekcich tipy a triky

Tento článek je mojím poděkováním za to že jsem se mohl těchto obou závodů zúčastnit. Též pevně věřím, že moje subjektivní názory budou organizátorům obou závodů k užitku v následujících ročnících.

7 Comments for : Loudání a 1000 miles
  1. Odpovědět

    pekny članek

  2. Moc pekne napsany clanek Stepane.
    Hodne uspechu v dalsich akcich.

    • stepan
    • 6.11.2012
    Odpovědět

    Diky, vsak to pisi pro vas :)

  3. Pěkný čtení, je aj vidět, že už máš něco v pedálech odjeto. Vlastními zkušenostmi se dostávám k podobným výsledkům (co se týče kola, batůžku apod.), ale jak jsem se již někde zmínil, nejlepší je ta vlastní zkušenost. A to co vezu a používám mět odzkoušeno atd. Zdarrec, ať to jezdí bez nehod.

      • stepan
      • 29.7.2015
      Odpovědět

      cau, diky. no tenhle clanek je precijenom uz dost starej, troufnu si rici ze od te doby jsem na kolo (misto bidonu) dal vetsi pixlu na veci, a na riditka spacacek, a na zadech vozim uz minimum. ale jak pises je to o empiricke zkusenosti. nekdo na zadech nesnese nic, nekdo zase nechce nic na kole protoze mu to rozhazuje rovnovahu apod…

      • Zdarec, když takhle celkem i rád jezdíš kolmo, kdyby jsi se někdy ocitnul někde v oblasti Hrubého jeseníku, tak v odkaze posílám pár tipu na polodenní vandry, terén není zas tak těžký, ale pár metrů člověk nastoupá, v těch příspěvcích jsou aj odkazy, kde se dobře najíst atd., spíš taková turistika. Ještě Ti semka přidám jeden odkaz na fotogalerii z Jeseníků, myslím, že místo poznáš, bohužel většina fotografií (lepím si panoramata) jsou pro tu webovou aplikaci větší, tak se tím musíš proklikat, až se Ti objeví fotografie.

        http://jaroslavklima.eu/taxonomy/term/20
        http://foto.jaroslavklima.eu/index.php/2015_02_07-HRUBY-JESENIK

        Jestli se mi podaří něco pošetřit, tak se s Tebou domluvím na web, pár fotografií, pár informací, Něco jednoduchýho účelnýho, výše uvedený si obhospodařuju sám, ale dávám přednost cyklovandrům, pár pěkných fotografií z kola už je taky, a tak není moc času na web.

        Zdar Jarda.

          • stepan
          • 5.8.2015
          Odpovědět

          hele diky za tipy, dobrej napad takovej cestovni denik se zaznamovejma dokumentacnima fotkama TO SE MI MOC ZAMLOUVA! uz jsem na tvuj web koukal a uprime – velice rychle sem z nej utekl. Diky tomu webu co mas tak tam moc lidi neprijde a ti co prijdou tak je to odradi, coz je strasna skoda protoze minimalne ten textovej obsah ma nejakou svoji / tvoji INFORMACNI hodnotu. 99% lidi se bohuzel nechce 3x prokliknout a az pak videt obrazek, apod… mas to hrozne zkostnatele, budto si nech udelat novej web kde si budes moct nadiktovat co tam ma byt, nebo levnejsi variantu koupit kvalitni sablonu a spokojit se s tim co umi. zdar

Napište koment