utrisiprdel

splatnost faktur

Splatnost faktur

Potýká se s tím téměř každý, kdo vystavuje faktury. I nám se teď nakupilo pár náznaků tohoto jednání od našich klientů. Přemýšlel jsem nad tím, čím je to způsobeno, odpověď je jako vždy VELICE BANÁLNÍ…

Proč firmy v České republice berou opožděnou splatnost, jako normální jev, jako normální obchodní jednání? Kupříkladu já beru jako naprostou samozřejmost, že zaplatíme programátorovi včas za práci, kterou pro nás udělá, stejně tak tiskárně, která pro nás vytiskne zakázku, kterou dál předáváme našemu klientovi. Též mi přijde normální za práci zaplatit co nejdřív a nečekat na poslední den splatnosti faktury. Objednám si produkt/službu, tak za ni zaplatím včas pokud jsem spokojen (pokud se samozřejmě jedna o standardní obchod), když nemám finanční prostředky na objednání produktu/služby tak přeci nemám nárok tento produkt/službu požadovat/poptávat, natož objednávat – tak to cítím. Realita některých společností v čr je však jiná, je pro ně samozřejmostí objednávat produkty a služby, aniž by včas zaplatili (je zde však nutno podotknout, že zřídka kdy je to zapříčiněno tím, že by neměli na svém účtu finanční prostředky na zaplacení. Spíše je to dáno jednoduchou rovnicí – čím déle budu u sebe mít finanční zdroje, tím déle s nimi mohu manipulovat a kumulovat je). Jistotu tohoto tvrzení vidím v jednoduché premise, a to sice: když už využívám služeb a produktů za které jsem nezaplatil tak se budu hodně stydět a budu se dlužníkovi přinejmenším omlouvat a vysvětlím mu situaci, proč jsem udělal takovou fatální chybu, že nejsem schopen mu dát to co jemu náleží (bez ohledu na výši dlužné částky – řešíme zde princip), tedy odměnu za jeho produkt/službu kterou mi prodal. Mnoho obchodních subjektů však dělá mrtvého brouka a ti ještě (de)mentálně zdatnější vás kontaktují s omluvou, že teď není možné zaplatit ať jim počkáme se splatností – od těchto (de)mentálně zdatnějších je už opravdu problém rozlišit tu sortu objednavatelů, kteří opravdu na zaplacení nemají.

 

Jak z toho ven? Asi takto: žádné milosrdenství a to ani k tomu malému procentu těch, kteří opravdu na zaplacení nemají prostředky, neboť důvod proč nemají finanční prostředky je ten, že jsou manažersky neschopní (o to je to tragikomičtější, když se takovéto jednání dočkáme ze strany státní správy :) Kde je teda sakra ta chyba? Odpověď je úplně jednoduchá, chyba je především v dodavatelech. Především dodavatelé dávají možnost a ústupky odběratelům, existuje zde jedno základní pravidlo: je odběratel subjekt, který není schopen dodržet dohodnutá pravidla? Ano? Tak proč s ním proboha spolupracovat? Je to proto, že je to důležitý obchodní partner bez kterého nelze v tomto odvětví fungovat? No tak buďto zbývá „řemeslo pověsit na hřebík“, nebo dál hrát roli toaletního papíru (ze kterého to možná za pár let dotáhneš na ubrousky v kuchyni – jako tomu je ve státní správě). Když si někdo neváží mojí práce tak je kontraproduktivní dál kooperovat (je samozřejmě dost zásadní si s klientem vyříkat co znamená pojem „nevážit si práce“, pro mě osobně je to nejen platební morálka).

Tak pevně doufám že tento příspěvek byl k užitku, některým dotčeným dodavatelům, kteří jsou ve stejné pozici jako já a stejně tak doufám, že nebudu muset moc často posílat odkaz na tento příspěvek našim budoucím, či stávajícím klientům :)

 

There are no comments published yet.

Napište koment